Hlavní stránka » Poradna » Soumrak mužů

Soumrak mužů

Jsou mužské role přežitkem? Jak vypadá model moderního otce 21. století?

Nastává opravdu soumrak mužů? Jsou tradiční role otců skutečně přežitkem, který patří do historie? Stále častěji se setkávám s tímto uvažováním, které je nezřídka podpořené tím, co se prezentuje v mediích všeho druhu, a také tím, co můžeme vidět a slyšet kolem sebe. Příznaků je opravdu hodně. Namátkou: Ženy si stěžují, že současní muži nejsou už muži. Muži jsou zženštilí a spíše než o rozvoj a ochranu rodiny dbají o svůj zevnějšek. Přibývá mladých mužů, kteří zůstávají u maminek dlouho do dospělosti. Stále více mladých mužů žije single a nechtějí převzít zodpovědnost za rodinu a děti. V neposlední řadě i výchova mužů (kluků) nabírá nesprávný směr a důsledky.

Vše se mění příliš rychle

Určitě můžeme souhlasit, že role mužů a otců jsou pod obrovským tlakem způsobeným rychlostí společenských změn. Ty ale nastávaly vždy, v čem je tedy problém? Dochází totiž k tomu, že dříve probíhaly změny postupně a pozvolna. Dnes se odehrávají v řádu let, maximálně v desítkách let. Změny a vývoj, které dříve probíhaly několik generací, se dnes odehrávají během jedné generace.

Vývoj vždy byl a bude. Role mužů v pravěku a raném středověku byla jiná než ve vrcholném středověku, renesanci anebo v době moderní. Co se mění, je rychlost, intenzita a potřeba. Jsme v tak turbulentní a dynamické době, že ignorování potřeby změn a odmítání úpravy původních modelů by se mohlo stát nebezpečným.

Hlavně nepanikařit

Současně je třeba říci, že příliš rychlé a bezhlavé opouštění starých rolí také není řešením. Naopak, praxe ukazuje, že zbrklé zavrhování všeho původního je stejně nebezpečné jako setrvávat v původním a očekávat, že se staré časy vrátí. Vidíme kolem sebe, jak příliš rychlé a nepromyšlené bourání původních rolí způsobuje nenahraditelné ztráty a škody na životech lidí a jejich dětí. Slepých uliček je tedy víc, než by bylo dobré a řada odborníků bije na poplach a upozorňuje na důsledky, které bezbřehost změn způsobuje.

Některé role jsou neměnné i dnes – držme se jich

Otázkou tedy je, které vzory, modely nebo role u mužů, otců měnit, a které by měly naopak zůstat. Byť v historii lidstva docházelo ke změně rolí a modelů přesto určité role zůstávají a mění se jen málo. A právě na ně nesmíme zapomínat. Jsou to zásadní a strategické role. Ty se až tak moc nemění a jsou zásadní. Na ně se potom váží další, ale ty už podléhají změně doby a okolnostem.

Muž tvůrce – ten který vás živí a zabezpečuje

Role Muže – Tvůrce spočívá v tom, že muž byl ten, který vybral bezpečné místo a zbudoval příbytek – domov. Postavil dům, zplodil syna, zasadil strom. Tvořil domov, zajišťoval hmotné zázemí rodiny, byl tedy zodpovědný za jeho blahobyt a prosperitu. Také oséval pole, kácel stromy, choval dobytek. Byl zemědělec, řemeslník, zkrátka tvůrce v tom nejširším slova smyslu. V moderní době s nástupem průmyslové revoluce se tato role více posunula k vydělávání peněz, tedy více k finančnímu zajištění rodiny. Ale stále to bylo hmotné zajištění bydlení, obživy a prosperity rodiny. Dále se tato role rozšiřovala o takové oblasti, jako bylo zajištění vzdělání dětí a další oblasti. A kam se tato role posunula dnes? Je faktem, že dříve byl v této roli muž dominantní a byl tedy zpravidla hlavním a nejdůležitějším živitelem a hmotným zajišťovatelem rodiny. Dnes se o tuto roli dělí se ženou, se svojí manželkou. Dokonce přibývá rodin, kde ženy vydělávají více než muži. To ovšem neznamená, že by tato role zanikala nebo byl v ní muž méně důležitý. Jen se změnila.

Dnes v  muži roli tvůrce více spolupracují se ženami. Nerozhodují bez nich o tak zásadních věcech jako je zajištění bydlení. Výběr místa budoucího života je pro mladé rodiny zásadní. Většinu z nich moderní bydlení a hypotéky zadluží na dvacet, třicet let. Po většinu jejich produktivního věku ponesou na zádech břímě dluhu za své bydlení. Toto už nemůže zvládnout jen jeden z nich. Přidáte-li k tomu i další náklady jako jsou další věci nemovité i movité, tak jde o břemeno nevídané. Otcové v roli tvůrce dnes zajišťují dostatek finančních prostředků souvisejících se vzděláním dětí – zajištění studia. Navíc děti současných otců zůstávají doma mnohem déle, než tomu bylo ještě před několika desítkami let. Náklady a nároky rodin rostou i v oblasti zajištění zábavy a dalších moderních oblastí jako jsou dovolené, cestování, auta, spotřební zboží. Současný tvůrce už asi nebude stavět dům svépomocí a nebude žďářit lesy a osévat pole. Možná je bude kupovat, možná bude zakládat firmy, ale vždy ponese zodpovědnost za hmotné zázemí rodiny, její prosperitu a prosperitu svých dětí a hmotný dostatek. Toto se stále od něj očekává, a to v nejrůznějších podobách.

Ochránce – ten který vás chrání

Druhá klíčová role mužů a otců je role Muž – Ochránce. I zde jde o nezastupitelnou roli, kde muž svůj dům a svůj majetek, který vybudoval, dokázal ochránit. Chránil nejen své statky, ale svoji rodinu, své potomky. Někdy na to byl sám, postupně se s dalšími muži organizoval do skupin a armád na ochranu své rodiny i země. Očekávaly se takové vlastnosti jako síla, odolnost, schopnost vládnout zbraněmi atp.

I tato role se v moderní době transformuje do jiné podoby. Ne, že by obrana vlasti nabývala menšího významu, spíše naopak, ale přece jen nepobíháme po městě s kordem u boku. Jde o to, do jaké podoby by se nám tato role měla transformovat. Dnešní muž – ochránce má méně příležitostí dostát  této role. Nicméně tak úplně bez možností není. Může být ochránce své rodiny před neurvalým hulvátem na parkovišti supermarketu, před dotěrným nebo bezohledným sousedem. Ale je zde ještě další, a to velmi důležitá role ochránce – je to ochránce základních hodnot, tradic a pravidel. Nejde o konzervativce, jde o strážce toho zásadního, důležitého a nadčasového. Toho, co má velkou hodnotu i když se to mnohým tak zdát nebude. Jsou to rodinné hodnoty, kulturní a společenské tradice, jsou to základní stavební kameny naší společnosti a my muži jsme jejich ochránci. Bohužel právě tato role se v poslední době velmi podceňuje. S vlnou změn se snažíme změnit i toto a tím se snažíme vylít dítě i s vaničkou. Obránce pomáhá rozlišovat dobro a zlo a učí se s ním bojovat přiměřenými prostředky. Dává v této oblasti vzory, které opírá o zmíněné hodnoty a jedná v souladu s tímto přesvědčením.

Průvodce – ten, který vás rozvíjí

Poslední zbývá role Muže – Průvodce. Tato role je stejně důležitá, byť je a duchovnější. Muž – průvodce je vůdce, který vede vzorem i kontrolou. Ztělesňuje odpovědnost v dobách dostatku a jistotu v dobách neklidných. V této roli se snoubí zkušenost se schopností pomáhat a rozvíjet sebe a samozřejmě i své děti, svoji rodinu a své okolí. Dříve tato dovednost a schopnost běžela ve vertikální generační linii – praděd, děd, otec, syn, vnuk. To se dnes daří stále hůře a bohužel musíme říci, že k neprospěchu věci. Vertikální model je stále více nahrazován horizontálním modelem – to jsou kamarádí, vrstevníci, parta, kolegové. Jenže řada výzkumů ukazuje, že tento model neumí ve všech oblastech plnohodnotně a kvalitativně nahradit ten vertikální model. O to důležitější se pak jeví tato role průvodců. Muži se tak stávají průvodci svým dětem – postupně je zasvěcují do života, učí potřebné vědomosti a dovednosti a současně dohlíží na jejich správné provedení. Dnes je tendence tuto roli více přenášet na instituce. Na školky, školy, sportovní kluby a jiné organizace. Jinak to dost dobře nejde, nicméně bychom si měli ponechat hlavní vliv na své děti a rodiny a nikdy se jich nevzdávat. Určitě by si současní muži měli uchovat vliv v oblasti životních hodnot, důležitých návyků a v oblasti etiky. A hlavně nenechat si vnutit cokoliv jiného.

Pokusil jsem se ukázat tři pevné body (Tvůrce – Ochránce – Průvodce) a jejich vzájemnou podmíněnost a součinnost, která je důležitá ,zásadní, nadčasová, užitečná a funkční. Pro úspěšného muže – otce – manžela – občana je tedy důležité mít zastoupeny všechny tři klíčové role, vědomě je používat a rozvíjet, ale také udržovat mezi nimi rovnováhu, provázanost a přiměřenost. A jakkoliv se to může zdát snadné, tak nic není vzdálenější pravdě. Je to těžké, náročné a zodpovědné a je to na nás.

Mgr. Miloslav Hubatka