Jak správně a efektivně používat výukové počítačové programy pro malé děti?

Rodič často koupí své ratolesti výukové CD na počítač a očekává, že se dostaví úspěch nejen v podobě zájmu, ale hlavně v častém využití tohoto výukového programu. Jenže opak je pravdou. Natěšené dítě si spustí program, rychle prokliká co tam je a záhy vzdělávací produkt opouští . Jak tomu zabránit? A jak vlastně efektivně používat výukové programy u malých dětí?

Mnoho rodičů skutečně v dobré víře koupí výukový program a očekává rozvoj vědomostí a dovedností svého dítěte. To, že se jeho představy a realita nesetkávají, může mít několik příčin.

1. Zakoupený program je nekvalitní nebo nevhodný. Uznávám, že je pro rodiče těžké koupit to správné CD, zejména když o těchto počítačových produktech moc neví. Titulů na trhu jsou stovky a orientace je svízelná. Jak poznat kvalitu? Těžko. Kdysi existoval tzv. evaluační web Ministerstva školství, ale ten zanikl. Zde byl téměř veškerý výukový SW evaluován – hodnocen a dokonce byl hodnocen i školami, tedy hlavními uživateli. Dílčí hodnocení, recenze a doporučení se snažíme dát rodičům i školám na tomto portále Nadané dítě. Kriteriem kvality ale rozhodně není cena, barevnost obalu nebo přítomnost známých dětských kreslených postaviček.

Obezřetně postupovat u levných výukových programů typu „ vše za 39“. Ani doporučení známé celebrity není zárukou kvality.
Dobré je doporučení odborníky – odborný portál, učitel a dlouhodobý uživatel.
Zkušenost jiných rodičů.
Zkušenost školy nebo školky, kam Vaše dítě chodí.
Recenze v odborných časopisech – zde zdůrazňuji v odborných (například Chip atp..), protože jen zde jsou recenze kvalitní a odpovídají skutečnosti. Osobně mám špatné zkušenosti s časopisy pro ženy. Tady jsem občas našel takové nesmysly, že jsem se nestačil divit.
Zda CD dostalo nějaké ocenění – udělují nejen odborné časopisy (zmíněný Chip), ale také různé odborné komise, asociace a sdružení. Cenu Křišťálová tužka uděluje Ministerstvo školství za nejlepší výukový SW.

2. Zakoupený program neodpovídá věku dítěte –často jde o tzv. předčasný dárek. Na všech titulech je uveden doporučený věk. Druhým extrémem je naopak zakoupení programu pro nižší věk. Infantilní grafika a úkoly zákonitě starší a vyspělejší dítě nenadchnou.

3. Zakoupený program neodpovídá zájmům dítěte – není dobré kupovat to, co se líbí vám, ale respektovat přirozené zájmy a záliby vašich dětí. Divili byste se, jak často je hlavním kriteriem výběru výukového programu představa a záliba rodičů. Výjimku tvoří výukové programy zakoupené s cílem například vylepšit znalost angličtiny nebo matematiky, nikoliv jen zábava.

4. CD je technicky i morálně zastaralé – toto právě bývá problém výprodejů a levných CD. Současné děti milují 3D grafiku, multimedia, aktivní úkoly a širokou paletu nabídky nástrojů a funkcí. Pasivní CD se zastaralou grafikou je předem odsouzeno k nezdaru.

5. Nevhodná forma použití – dle mého názoru nejčastější a nejbolestivější důvod nezájmu o jinak dobré a kvalitní CD nebo program. Proč? Rodič koupí kvalitní a osvědčený výukový program. Nainstaluje jej do počítače a ukáže dítěti, jak funguje. Tím však končí a mylně očekává, že to jaksi už půjde samo. Nepůjde!!! Počítač není levná chůva a ani ten nejlepší program není samospásný. U několika nadaných a vysoce motivovaných jedinců může skutečně dobrý program přinášet úspěchy, ale ani na to bych nespoléhal. Co tedy dělat?

Především procházet a pracovat s programem společně. Rodič i dítě. Je možná i varianta mladší a starší sourozenec, ale rodič je lepší. Navíc jde o kvalitně společně strávený čas, kde si můžete povídat, rozvíjet představy a aktivně ovlivňovat vývoj vašeho dítěte.
Dávkovat obsah programu po částech. Častou chybou je udělat vše ihned a pokud možno co nejvíce. Ale tak se nic nenaučí! Ve škole také dostává učivo a úkoly po částech. Záměrně. Komenského didaktické zásady platí i s počítačem i doma. (postupovat od jednoduššího ke složitějšímu, postupovat přiměřeně, převádět znalosti do praxe každodenního života …..)
Denně 10 minut je více než půl dne jednou za týden. Vím, je to časově náročné, ale je to nejúčinnější. Skutečně malé dávky denně nebo obden, kde třeba uděláte jen jeden úkol nebo cvičení je pro děti i vaše vzájemné vztahy více než celé odpoledne nebo večer jednou za dlouhý čas. Navíc tak děti učíte systematičnosti a pravidelnosti, což je dobrý základ pro budoucnost.
Postupně méně pomáhat a radit, spíše jen kontrolovat a pomalu tak přenášet těžiště na samotné dítě. Není dobré jej stále jen „vést za ručičku“, ale je nutné je vést k samostatnosti a zodpovědnosti. Jenže to nejde naráz, ale postupně se k tomu musíte dopracovat. Také je to o Vaší trpělivosti. Dbejte, aby úkoly a cvičení v daném programu dělalo více a více samo.
Chvalte a oceňujte každý pokrok a úspěch. Neposmívejte se neúspěchům a chybám. Nelamte hůl, když to zpočátku nepůjde. Dbejte na příjemnou atmosféru. Uvidíte, že si na tyto Vaše desetiminutovky bude Vaše dítě pamatovat celý život.
Nepřeceňujte vliv a význam i těch nejlepších výukových produktů. Hlavním aktérem je a vždy bude dítě. Respektujte náladu, únavu a další aspekty. Vnímejte i změny, které nastanou v průběhu času. Uvidíte větší úspěšnost, soustředěnost, zájem nebo motivaci u některých úkolů a oblastí více než u jiných. Dobře je to vidět například u encyklopedií. Vnímejte rozvoj i zaměření talentu vašeho dítěte. Postupně se Vám ukáže mnohé.

Hodně úspěchů, radosti i krásných společných chvil nad dobrým programem pro děti.

Mgr.Miloslav Hubatka

Autor: