Hlavní stránka » Rozvíjíme potenciál » Mind Maps – Myšlenkové a mentální mapy – III.část – Myšlenková mapa jako didaktická metoda ve výuce

Mind Maps – Myšlenkové a mentální mapy – III.část – Myšlenková mapa jako didaktická metoda ve výuce

Myšlenkové mapy mají své místo také ve vzdělávání a ve výuce. V našich školách zatím nejsou moc známé, ale začíná se blýskat na lepší časy.

První vlaštovky  – první učitelé a metodici objevili FreeMind – freeware, který se dá stáhnout z internetu a legálně a hlavně zdarma používat v praxi. Další ostrůvky uživatelů myšlenkových a mentálních map ve výuce se objevily kolem škol a učitelů používajících interaktivní tabule. K interaktivním tabulím Smart Board, které jsou na českých školách nyní nejpoužívanější , dostávají školy jednu legální licenci programu Smart Ideas. Tento program je právě velmi dobrý nástroj na tvorbu myšlenkových map a je svým jednoduchým a intuitivním ovládáním je vhodný k použití na školách.

Já jsem se s mentálními mapami poprvé setkal poprvé před několika lety v Londýně na anglických školách a pak následně tamtéž na veletrhu vzdělávacích technologií BETT. Studenti prezentovali formou myšlenkových map svoje domácí úkoly, resp. samostatné práce, které měli vytvořit ve vlastním projektu na zadané téma. Výstupy byly buď formou eseje nebo formou již zmíněné myšlenkové mapy. Tyto výstupy pak žák-student sám prezentoval . Domnívám se, že tato forma je vhodná a hlavně jsem zaznamenal, že studenti jsou zvyklí takto pracovat a jejich projekt měl hlavu a patu. Není toho mnoho ,co bych na školství našich západních sousedů obdivoval, ale fakt, že žáci .- student,i zcela samostatně a hlavně souvisle a na solidní úrovni prezentovali svůj projekt včetně zvládnutí argumentace a obhájení svého projektu, mě nutil k zamyšlení. Srovnával jsem s našimi žáky a studenty, kteří by sice také zvládli takový projekt  udělat, ale s jejich prezentací by to bylo podstatně horší. Mnoho dobrých a často nadaných studentů se vyjadřuje velmi primitivním a často nesprávným způsobem. Neumí svoje myšlenky a výsledky dobře „prodat“. Což je škoda a v budoucí praxi a zaměstnání jim tato dovednost bude chybět.

Myšlenkové mapy  mohou studentům pomoci vytvořit logický rámec problému a osnovu toho, co vytvořili, toho, co je více a méně důležité. Srovnají si myšlenky, argumenty a pojmy. Samotná komunikační a vyjadřovací úroveň je samozřejmě něco jiného. To je žádná myšlenková mapa nenaučí, ale mohou si pomocí této mapy alespoň srovnat to podstatné a připravit se na prezentaci.

S myšlenkovými mapami jsem se setkal následně na zmíněném veletrhu BETT. Jde o veletrh zaměření na školství, vzdělávání a moderní technologie. Zde jsou vidět nejnovější světové trendy z oblasti  software, hardware, interaktivních tabulí, vzdělávacích a školících systémů a mnoho, mnoho dalšího. Také se zde prezentovali výrobci software pro tvorbu myšlenkových a mentálních map. Našel jsem zde knihy i programy pro ty nejmenší (doslova od tří let), až po programy určené vysokoškolským studentům, vědeckým pracovníkům i manažerům na vedoucích pozicích. V té době u nás o myšlenkových mapách mluvila jen hrstka zasvěcených.

Naštěstí se situace rychle mění a tak se tento fenomén objevil a rychle šíří i po českých školách.

 

Jak tedy využít myšlenkové mapy ve výuce? Možností je hned několik a v podstatě jejich počet je neomezený. Záleží jen na nápadech, fantazii a tvořivosti učitele. I sami žáci a studenti vymyslí další a další možnosti, kde mohou myšlenkové mapy  využít.

 

Zde jej jen několik z nich:

Nasazení ve výuce

  • jako podklad k zápisům do sešitu – poznámky žáků
  • jako forma samostatné nebo skupinové práce – žáci tvoří mapu = mapa je výsledek jejich  snažení.
  • jako podklad k diskuzi- zaznamenání a následné využití např. v brainstormingu
  • jako metoda výuky porozumění textu a studijním dovednostem – v mapě zaznamená žák o čem text byl = pochopení obsahu
  • jako výstup pro referát, prezentaci, vyprávění – osnova na které běží jeho prezentace
  • jako plán projektu, činnosti, úkolu, hodiny – tvorba a následná realizace plánu
  • jako forma zápisu do sešitu – v některých předmětech je dokonce vhodnější než běžné poznámky
  • a další …..

Pro učitele a jejich práci a přípravu mají mapy také svůj význam. A také je počet možností a využití neomezený. Rozhodně najdou myšlenkové mapy své uplatnění v těchto oblastech:

Pro didaktickou přípravu

  • plán projektu nebo akce
  • příprava na hodinu
  • plán nebo vize do budoucnosti
  • systematizace úkolů a priorit
  • a další…

Nerad bych, aby vznikl u rodičů a učitelů dojem, že myšlenkové a mentální mapy jsou zázračná metoda. To rozhodně není. Mám však zkušenosti s jejím nasazením ve výuce a velmi se mi osvědčila při práci s nadanými žáky, které ihned zaujala a chytila. Jednak je neokoukaná a nová, ale hlavně je tvůrčí a dává prostor se vyjádřit jedinečným a osobitým způsobem. Nikdy jsem ve třídě, kde bylo i více jak 25 žáků, nenašel dvě stejné mapy, byť na jednotné téma. Lišily  se od sebe i mapy chlapců a dívek.

Zavádění map do výuky není také zcela jednoduchý a bezproblémový proces. Má i svá úskalí a zákonitosti. Této problematice bychom však věnovali jiný článek.

Mgr.Miloslav Hubatka