Kdy začít s výukou cizího jazyka ve škole?

Blíží se zápisy do prvních tříd. Zvažujeme výběr školy pro naši dceru. Jedna škola nabízí výuku od třetí třídy a dříve jen kroužky a druhá škola má výuku již od první třídy. Není to příliš brzy? Dcera měla kroužek angličtiny ve školce a moc ji to bavilo.

Povinná výuka cizího jazyka ve škole je od třetí třídy v rozsahu tři hodiny týdně a druhého cizího jazyka nejpozději od sedmé třídy. Přednostně by, dle možností školy, měla být zařazována angličtina. Tolik předpisy.

Výuka ve školách však nezřídka začíná i dříve. Ve druhé i v první třídě. Nejčastěji formou kroužků nebo nepovinného předmětu. Jen málo škol má výuku od první třídy povinně. To způsobuje problémy v praxi. Proč? Protože i když škola nabídne rodičům cizí jazyk dříve než ve třetí třídě, tak je to na dobrovolné bázi. Využívá této nabídky více jak polovina rodičů, ale potíže nastávají právě ve třetí třídě, kdy se začíná povinně. Ve skupině nebo třídě se tak setkávají děti, které měly například angličtinu od školky nebo soukromě s dětmi, které měly školní kroužek rok, dva a k tomu máme děti, co jsou angličtinou nedotčené, začínají poprvé. A co se stane? Protože škola nemá jinou možnost ( většinou skutečně nemá – nedostatek učitelů jazyka, normativy, organizačně -provozní obtíže s rozvrhem a jiné..) , tak dá všechny typy dětí do jedné třídy. A začíná se pěkně od počátku. Pro Vaši dceru by to asi znamenalo začínat už potřetí. Poprvé ve školce. Podruhé na nepovinném předmětu nebo kroužku. Potřetí ve třetí třídě. Jsou to neustále tzv. falešné začátky a dokáží pěkně otrávit a znechutit jazyk hned na počátku.

Další důvody, proč bych upřednostnil výuku jazyka i dříve než ve třetí třídě jsou, že ve třetí třídě do jazyka padnou naráz a to hned tři hodiny týdně. To je skutečně velký nárok. Navíc je třetí třída poměrně těžká – vyjmenovaná slova…. Bohužel tak často získají k cizímu jazyku jeden postoj – blbý, těžký a neoblíbený předmět. Demotivace ve vyšších ročnících potom situaci ještě zhoršuje.

Naopak děti, které začaly s jazykem od počátku nebo i v předškolním věku berou cizí jazyk jako běžnou přirozenou součást školy a mají tedy k jazyku lepší vztah a lepší výsledky. A to platí i u žáků slabších. Hodina týdně v druhé třídě nebo i v první jim de facto učivo třetí třídy roztahuje do dvou nebo tří let. Jde o pozvolný nárůst náročnosti a učiva. Třetí třída se třemi hodinami týdně už není takovým šokem. Pro dětí, které naopak jazyk hodně zaujal a baví je, tak jdou kupředu velmi rychle, aktivně jej umí používat a nebojí se jím mluvit. Samozřejmě existují výjimky, ale popsané zkušenosti vychází z konkrétní praxe.

Je ovšem také pravda, že děti, která začínají s cizím jazykem až ve třetí třídě rychle dohoní ty, které začaly dříve. Mám na mysli množstvím učiva, slovní zásobou a gramatikou. Bohužel bývá rozdíl v tom přístupu k jazyku.

Opět platí to , co jsem již psal v jiném článku se stejnou tematikou. Není tak úplně rozhodující kdy, ale jak. Tedy důraz na kvalitu, přiměřenost a návaznost. Doporučuji tedy navštívit osobně obě školy a porovnat tyto aspekty:

Jak má škola učivo a systém cizího výuky jazyka nastavený ve svém ŠVP (školní vzdělávací program) . Jak je látka rozložena, jak navazuje.
Jak je zabezpečen a vyřešen problém opětovného začínání
Jaké učebnice a materiály škola používá. A jaké učebnice a pomůcky používá od té první třídy. Jde o učebnice pro tuto věkovou skupinu? Začínání s angličtinou v první třídě je jiné jak ve třetí třídě. Nemohou to být stejné knihy. (Napřiklad proto, že prvňáci neumí číst)
Jsou učitelky cizích jazyků aprobované? Jaká je kvalita výuky jazyka? Podívejte se do výuky a porovnejte, jaká je tam pracovní atmosféra, jaká je pestrost činností, jak moc mluví učitel na děti anglicky.
Jaké další pomůcky pro výuku jazyka škola používá. Velkým kladem je aktivní a dobré využití interaktivních tabulí a velký důraz na názornost.
Porovnejte důraz na aktivní znalost jazyka. Děti musí mluvit, mluvit a umět reagovat na učitele mluvícího anglicky.
V neposlední řadě porovnejte školu i z dalších aspektů. Dcera nebude chodit do školy jen kvůli angličtině. (viz článek Jak najít školu pro nadané děti)

Mgr. Miloslav Hubatka

Autor: