Hlavní stránka » Rozvíjíme potenciál » Jak tvořit myšlenkovou mapu ve výuce?

Jak tvořit myšlenkovou mapu ve výuce?

Tvorba myšlenkové mapy je relativně snadná záležitost. Stačí nám k tomu papír a tužka. Lepší ovšem je použít počítačový program pro tvorbu těchto map. A ještě lepší je tvořit tuto mapu přímo ve výuce nejlépe na interaktivní tabuli. Můžeme tak dát prostor neuvěřitelnému tvůrčímu potenciálu dětí nebo studentů a můžeme tak evokovat další diskuze a prohlubování učiva. Je tedy zřejmé, že se jedná o metodu jako dělanou pro výuku nadaných žáků.

V podstatě můžeme  myšlenkovou mapu ve výuce použít dvěma způsoby:

1/ jako samostatnou práci – žák resp.skupina tvoří mapu sami

2/ jako společné dílo – tvoříme mapu společně učitel a žáci.

Zatímco v prvním případě  skutečně stačí systém tužka – papír a můžeme mapu použít například jako koncept článku, referátu nebo eseje, také se hodí jako forma plánu projektu, forma obsahu odborného článku atp.

V druhém případě – při společné tvorbě nastupuje myšlenková mapa jako doplněk k jiným aktivním metodám jako je diskuze, brainstorming  a další. Je ideální, když učitel nebo pověřený žák zaznamenává do myšlenkové mapy na interaktivní tabuli všechny nápady nebo názory a třída tak má neustále před očima jasný a přehledný obraz jejich myšlenek a nápadů a také má přehled kudy se tyto diskuze a myšlenky ubírají.  Často potom  tato skutečnost ovlivňuje dále diskuzi a protože se jednotlivci orientují lépe ve struktuře svých myšlenek, dovedou potom i lépe argumentovat a obhajovat svoje názory a myšlenky. Celý proces je daleko více dynamický a systematičtější. V neposlední řadě je zde nesporná výhoda v tom, že lze mapu uložit, poslat všem e-mailem nebo se k ní v příští hodině vrátit a pokračovat dále.

Do druhého případu patří i zdánlivě pasivní výklad učitele, který se ovšem výrazně mění v okamžiku, kdy se učitel rozhodne zaznamenávat svůj výklad v podobě myšlenkové mapy na interaktivní tabuli. Zde je nutné vtáhnout žáky do spolutvorby zápisu a výsledná myšlenková mapa potom může být konečná forma zápisu do sešitu.

Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že takováto společná forma tvorby poznámek je pro žáky nejen atraktivnější, ale především se zde zvyšuje efektivita učení. Někteří žáci  potvrzují, že se jim z takovýchto myšlenkových map i  lépe učí a doplňují si do nich jenom své doplňující údaje.

Musím však zdůraznit, že je velmi vhodné se neomezit jenom na „holou“ mapu, tedy pouze na strukturu s popisem, ale  vkládat i obrázky, mapy a grafy pro vyšší názornost. Také nedoporučuji se upnout na myšlenkovou mapu jako na spásnou metodu, ale účinně ji kombinovat s klasickými a ověřenými formami výkladu a zápisu. Tady je potom efekt nejvyšší. Učitelé  umí intuitivně vycítit, kdy a kde je vhodné metodu myšlenkových map nasadit. Pokud se podaří touto metodou zaujmout, otevírá se cesta pro aktivitu žáků a pro jejich tvůrčí potenciál. Myšlenková mapa může sloužit i jako cesta k prohlubování učiva a k diferenciaci podle zájmu nebo nadání. Někteří žáci se omezí na hlavní větve a několik odvětví postihující základní učivo a další žáci jdou dále do hloubky a v některé oblasti jsou schopni rozvést myšlenkovou mapu do velkých  podrobností.

Mgr.Miloslav Hubatka