11.Mezinárodní konference ECHA – Od nadání v dětství k úspěšné inteligenci v dospělosti.

V druhé polovině září 2008 jsme se zúčastnili prestižní mezinárodní konference o nadaných dětech. Jednalo se o 11.mezinárodní konferenci ECHA (European Council for High Ability – Evropská komise pro vysoké nadání). Letošní rok připadl na Českou republiku a Prahu.

Tato konference prezentuje každoroční výsledky a zkušenosti z oblasti výzkumů, práce a péče o nadané z celé Evropy a účastní je jí i odborníci z USA, Kanady, Austrálie, Jižní Ameriky nebo z Asie - Jižní Korea , Čína. Téma letošního roku bylo Od nadání v dětství k úspěšné inteligenci v dospělosti.

Konference se zúčastnilo 300 účastníků a za ČR měla aktivní vystoupení MFF Univerzity Karlovy s projektem Talnet (www.talnet.cz) a ZŠ JUDr. Josefa Mareše, Znojmo se svým inkluzivním modelem rozvoje nadaných dětí v běžné škole . (www.evokace.cz a www.talenty.eu) .

Na konferenci bylo možné vyslechnout přednášky, diskuze a semináře nejen od skutečných světových kapacit z oblasti Rozvoje nadaných jako je Joan Freeman z Londýnské Univerzity, Joseph Renzulli z Univerzity v Connecticutu a hlavně Robert Sternberg z Univerzity v Bostonu, ale i mnoho dalších zajímavých příspěvků z celého světa. Hodně se letos mluvilo o vzdělávání učitelů v oblasti nadaných, také o rozvoji i jiných typů nadání a potřebě pestrosti nabídky modelů a projektů. Své místo zde zaujaly moderní technologie jako prostředek podpory a také potřeba nutnosti účinné diferenciace postavené na kvalitní diagnostice. Tedy problémy, které v této oblasti jsou od počátku, ale je jim stále více věnovaná pozornost, protože nejsou stále dořešené.

Několik témat, která byla diskutována na odborných přednáškách i v kuloárech a která stojí za zamyšlení:

Hodně probírané téma bylo vzdělávání učitelů nadaných. Zejména otázky spojené s obsahem a formou studia a vzdělávání učitelů. Mají to dělat vysoké školy nebo dát prostor i jiným institucím? Více se však mluvilo o obsahu tohoto vzdělávání. Co by měl takovýto kurz nebo postgraduál obsahovat a co a jak učitele naučit. Bohužel jsem, až na výjimky, zaznamenával spíše preferenci teoretických znalostí a výuka dovedností byla spíše doplňková a jaksi vedlejší produkt.
Dalším zajímavým tématem byl rozvoj kreativity a tvořivosti u nadaných. Tato klíčová dovednost a její rozvoj se objevila jako cíl v mnoha prezentovaných projektech. Tímto se více mluvilo o rozvoji nadaných i v oblastech jako jsou humanitní vědy a především umění. Jinak bývá spíše preferováno nadání v oblasti matematiky, fyziky a dalších přírodních a exaktních věd. Mladí výtvarníci, hudebníci, spisovatelé apod. bývali povětšinou odsunuti na druhou kolej. Zdálo se mi, že se situace začíná pomalu měnit. Dokonce se objevily na konferenci výsledky studií a výzkumů z oblasti rozvoje tvořivosti. Tomuto se budeme věnovat v samostatném článku.
Dalším stálým tématem je oblast obohacování a rozšiřování učiva ve vzdělávání nadaných dětí. Probíraly se metody i formy výuky, různé projekty a modely realizace v praxi. Ukazovaly se silné i slabé stránky, ale především byl závěrečný poznatek, že ať šlo o jakoukoliv zemi na světě, problémy byly s drobnými obměnami všude stejné. Neexistuje dokonalý model či projekt. Každý má své silné a slabé stránky a realizátor musí zvážit jejich poměr vzhledem k cílům a cílové skupině. Pokud se mu podaří vyladit optimální poměr, je daný model většinou úspěšný. Jeho zavedení však bývá dlouhodobé a pozvolné.
Evergreenem je neustálé porovnávání modelů integračních (nadaní v běžné škole, třídě, ale se speciální péčí) a modelu výběrového (realizace výběrových škol, tříd nebo alespoň skupin pro nadané) . Nadšení obhajovatelé jedné či druhé koncepce předkládají stále nové a nové výzkumy a argumenty podporující jeden či druhý model. Shoda panuje jen v jednom. Každý model má své silné i slabé stránky. Osobně se domnívám, že by měly existovat modely oba a měla by tak existovat široká a pestrá nabídka vzdělávacích programů a modelů ve které by si rodič či student mohl vybrat. Stejně nikdy nebudeme mít jednoznačnou odpověď a argumenty pro a proti jdou na obou frontách do desítek.

Vypsat, co vše zaznělo na konferenci ECHA v Praze, vydá na obsáhlý sborník. Každopádně důležitých, zajímavých a užitečných informací tam bylo velmi, velmi mnoho. Je dobré, že se i Česká republika aktivně zapojuje do práce s nadanými a vším, co s tím souvisí. I když je tato práce v počátcích a kvalitních informací je stále nedostatek, tak se postupuje pomalu v před. Na závěr si dovolím volně parafrázovat myšlenku, která zazněla na závěr jednoho příspěvku a která vystihuje problém zcela jednoznačně.:

Problém je v tom, že se snažíme ve školách stále naučit všechny všechno, což není možné a nám potom nezbývá čas na nadané.

Mgr.Miloslav Hubatka

Autor: